Roháče 3

...a nakonce jsme byli docela rádi (přinejmenším 2/3 z nás), že si cestu můžeme zkrátit a jít z Baníkovského sedla přes Spálenú dolinu zpátky. I cestou v nižších polohách jsme celkem vydatně zmokli, takže nakonec bylo promočené úplně vše a technika začala stávkovat.
Takže jedna z posledních fotek při sestupu do údolí (v dáli je Štvrté Pleso).


A pro zájemce jsou další fotky na "http://picasaweb.google.com/Novotnasek/RohE"

Roháče 2

Ovšem na hřebeni už na nás čekala vichřice a s ní přišly první pochybnosti. Vzhledem k tomu, že jsme se dostali do mraků, tak jsme aspoň neviděli ty srázy kolem a tak jsme se rozhodli pokračovat dál. Za chvíli začlo pršet, ale to už nebylo cesty zpět. Věděli jsme, že nic horšího než vítr, déšť, zima, kluzko a řetězy nás už nepotká.

Zdolávání skalisek.

Roháče 1

Tak začínám malý seriálek o Roháčích. Pohodlně se usaďte a jdeme na to.

V plánu byl celodenní (asi 11 hodin) trek od chaty Zverovka přes Smutnú dolinu do sedla a odtud přes všechny "Kopy" a Baníkov dále po hřebeni.
Cesta na Slovensko proběhla dobře - provoz minimální (co byste taky po páté ráno v sobotu čekali), předpověď počasí příznivá.
Start byl idylický. Sice bylo dost pod mrakem, ale shodli jsme se na tom, že už se to vlastně trhá a během dne se vyjasní (rosničky to slíbily). V dobré náladě a plni sil jsme vystoupali nad 1900 m.n.m. do Smutného sedla.

A takovýto byl pohled na Ostrý Roháč.

Páteční kýč

Dřív než vám ukážu něco z výpravy na Roháče, tak začnu trochu od lesa.
V pátek odpoledne silně pršelo a když jsem večer odjížděl vlakem do Valašského Meziříčí, tak déšť konečně ustával. Vlak měl sice zpoždění, ale za odměnu se hned při výjezdu z nádraží na chvíli rotrhlo nebe a vykouklo zapadající slunce. Okamžitě jsem tasil abych to nepromeškal a průvodčí ve dveřích kupé holt musela chvíli počkat.

Západ slunce je z fotografického hlediska vždycky tak trochu kýčovitá záležitost. Ale když to není blbé přírodě, tak proč by to mělo připadat blbé nám?

Tatranková

Dnešní fotka je sice focená už před měsícem na Lysé hoře, ale vztah k dnešku má. Ty kopečky, které jsou na ni vidět úplně vzadu jsou západní Tatry a značka symbolicky ukazovala, že se tam letos asi nedostanu. Leč díky činorodosti mého švagra je všechno jinak a za pár hodin se vyráží.
Tak snad už jen aby nám moc nepršelo (jsem v tomhle optimista).

Samá voda

Červenec je podle meteorologů naprosto průměrný a odpovídá tomu, jaké bývaly července kdysi. Jestli máte zrovna dovolenou a sedíte doma a koukáte z okna jak venku prší, tak to tak vážně neberte. Průměr je holt zrádný ukazatel. To na Slovensku jsou na tom ještě hůř. Tam mají záplavy a Jůĺ jim asi taky moc průměrný nepřipadá.
Ani ten koloběh vody už není co býval.

Babočka

Babočka paví oko sice není žádná velká vzácnost, ale když pózuje, tak co bych nefotil, že. Její housenky jsou krásné černé s bílýma tečkama a vegetují na kopřivách. Musím se na zahradě po nějaké poohlédnout, ať mám rodinku kompletní.

Z rodinného alba 9

Moje žena má takovou drobnou úchylku. Vášnivě ráda realizuje drobné chirurgické zákroky na tělech která nedokážou dostatečně rychle utéct z jejího dosahu. Co byste taky chtěli od ženy, která už v útlém dětství vařila panenkám údy v hrnci a doma na pařezu pitvala žáby (zní to divně, ale protože vyrůstala na lesní samotě, opravdu měli doma pařez).
Když bere do rukou vatové tyčinky, já beru do zaječích. I Filda už o tom ví svoje. Jeho výraz při stříhání nehtů mluví jasně. Výraz Blanky ovšem taky - což naštěstí není moc vidět.

Léto budiž pochváleno

Co všechno se dá dělat v létě? Po tomto víkendu musím říct, že naprosto cokoli. Až do pátku bylo hodně práce a málo zábavy. Takže teď (po jedné piňakoládě) vyhlašuju plán začít si léto více užívat a méně pracovat.
A to, že se dá v létě dělat naprosto cokoli, to nebyla jen tak planá slova. Dají se třeba i slavit vánoce a pak se vydat někam lyžovat. A to je jenom malý zlomek toho, co se o víkendu dělo.

Trocha slunce

Víkend je před náma (nebo spíš už kolem nás) a s počasím to vypadá dost pofidérně (krásné slovo). Tak k přání hezky prožitého víkendu přidávám jednu náladovku.

Byl jsem docela zvědavý, jak si objektiv poradí s přímým sluncem v záběru. Myslím, že to zvládnul na výbornou.

24 hodin MTB - podruhé

...tak ještě pár pseudouměleckých fotek. Spíš je to ale taková z nouze ctnost. Většina fotek nebyla ostrá. Kupodivu ani časy 1/320 na cyklisty nestačily - a to dokonce ani na snímcích zepředu, prediktivní ostření se takky moc neosvědčilo, takže jako fotograf jsem na této akci dost vyhořel...

....po bouřce to při průjezdu asfaltového úseku (jednoho z mála) vypdalo takto:



...a druhý den po východu slunce takto (i při chůzi bláto docela klouzalo):

Něco pro cyklisty

Minulý víkend se jela na Bystřičce tradiční 24hodinovka na horských kolech. To, že jsou bikeři úplní blázni snad ani nijak komentovat nebudu. Prvních šest hodin se jelo při 30 stupňovém vedru, dalších pár hodin se jelo za bouřky, deště a vichru a zbytek pak už na permanentně rozbahněné trati.
Moc fotek z této akce sice nemám (museli jsme neočekávaně odcestovat), ale něco přece. Z té dnešní fotky to sice vypadá jako těžká pohoda, ale nenechte se mýlit. Pokud by vás zajímalo víc. Tak pěkná reportáž je od vítěze individuálního závodu na stránkách:
http://www.bikebase.cz//article.php?VIEW&ARTICLEID=2758
...a jen pro zajímavost. Vítěz ujel přes 350 km s celkovým převýšením více než 8200 m! Nejelepší 4členné družstvo zvládlo 467 km, nejlepší žena 270 km a nejrychlejší průměr na jeden okruh byl 24,7 km/h. No vždyť říkám - šílenci.

Dítě v bytě

Od doby kdy se Filípek začal vlastními silami přemísťovat doznal náš byt několik kosmetických ranek. Sem tam krapítek uražený roh, sem tam flek na zdi, velká zábava byla jednu dobu taky vytahovat vlákna z okraje koberce. Taky už delší dobu postrádáme dvě cédéčka (netuším kam je mohl zašantročit - zůstaly jen prázdné obaly) a pohled pod pohovku mě včera upřímně vyděsil. Prostě děti.
My jenom doufáme, že příští rok už bude mít natolik rozumu, že bude mít cenu opravit omítku, vymalovat a pořídit nový koberec.
Dnešní fotka není z našeho bytu. Je to jen taková lehká nadsázka k ilustraci dnešního povídání.

Něco malého na pátek

Sláva, další týden za námi a víkend je tu. Vyrážíme do Beskyd vrátit nadbytečné dítě a zregenerovat se. Doufám, že mi vyjdou mé fotografické plány (jsou nemalé - víkend je plný akcí) a v pondělí se s váma podělím o výsledky.
Tak si hezky užijte víkendu a dopřejte si taky nějaký ten mls.

Z rodinného alba 8

Tento týden je hektický. Střídavě nám po bytě pobíhá 2-4 dětí, kdy jsme si k vlastnímu jednomu pořídili víceméně nuceně ještě 2 sestřiny děti (školka je zavřená a sestra si našla zaměstnání) a neteř na prázdninách. Ty tři malé děti dohromady je vražedná kombinace. Ten bugr se nedá ani slovy popsat.
O to hezčí je potom večer, když sestra přijde z práce, nakrmíme ji a pošleme ji pryč i s těmi dvěma zbojníky. Pak už se udělá sběr hraček a odpadků, vyluxování (vysavač už ani neschováváme) a jdeme koupat toho našeho zbojníka. A takový vykoupaný kluk už je potom jako andílek, takže mi si můžeme dát klidně panáka a psychicky se chystat na další perný den.

Coca-cola to je ono

Příběh coca-coly je všeobecně známý. Atlantský lékárník Asa Candler, který ji poprve namíchal v roce 1891 jako prostředek proti bolení břicha určitě netušil co způsobí. Už od začátku byla firma silně orientovaná na agresivní marketing a reklamu. Vyniká v tom dodnes. Určitě se podívejte na její oficiální stránky, kde najdete i všechny ty úžasné reklamní spoty.
A na mé dnešní fotce je vnitřní strana reklamního slunečníku v jedné nejmenované olomoucké zahrádce.


Takže - "let´s drink coca-cola" - jen škoda, že ta původní, která obsahovala i extrakt z listů koky se dneska už nedělá.

Olomouc 4

Kus morového sloupu jsem tady před časem už prezentoval. Tak dneska vám ukážu tu zbylou část.
Je to celkem povedené zařízení - mor u nás ve městě skutečně nebyl ani nepamatuju. Možná by měl Julínek taky radši stavět sloupy...

Z rodinného alba 7

Večerní procházka byla okořeněná bruslařskou vložkou. Zatímco Blanka zjistila, že je lepší stát na pevných nohách (z jejího pokusu fotky neexistují, protože jsem jí musel být oporou, když už jsem to slíbil před oltářem), tak mě se bruslení docela líbilo. Focení jsem ovšem nezanedbal, koneckonců to úžasné protisvětlo k tomu přímo vybízelo.
Takže - náš malý chlap a jeho dlouhy stín.

Olomouc 3

Statutární město Olomouc, odbor vnějších vztahů a informací, oddělení cestovního ruchu vyhlásilo fotografickou soutěž pro rok 2008. Tématické okruhy zahrnují "život ve městě", "okolí" a "památky". Nejzdařilejší práce mají být použity v propagačních materiálech města. Více informací je na stránkách města a v radničních listech.
Jednou z vytipovaných památek je kostel zvěstování Panny Marie. Ten se podle mě nedá nějak invenčně a zajímavě vyfotit, protože jeho umístění na náměstí v rohu je naprosto limitující. Svůj včerejší pokus jsem tedy založil na kontrastu komparativních barev a čisté, až skoro geometrické kompozici.
A tady je výsledek.

Výhodná koupě

Nejdůležitější fotografická zpráva dne. Pokud si pospíšíte, tak určitě ještě na stánku seženete prázdninové dvojčíslo 13-14 časopisu COMPUTER. Určitě se to vyplatí, protože vydání s DVD obsahuje plnou verzi ZONER PhotoStudia 10, kterou tak dostanete prakticky zadarmo. A opravdu to stojí ta to. Sám tento sofware používám a pro katalogizaci, jednoduché úpravy a hromadné úpravy (otáčení, přejmenovávání...) je úplně dokonalý. Verze 10 už navíc má takové speciality jako HDR funkce.
Takže velké díky nakladatelství computerpress a bravo!

A dávám toho slíbeného hmyzáka. Další pokus o makro - tentokrát víceméně studiové, protože se jednalo o zcela mrtvý model. (Já ho ale nezabil, nedodržoval pitný režim a zdechnul nám na půdě pod plechovou střechou vedrem.)


"Berany-berany-duc"

Antifeministická

...tak dobře chlapi, ale příště dám zase nějakou kytičku nebo brouka!

Makrotest

Objektiv který používám má při ohnisku 70 mm zobrazení 1:2. Nejedná se tedy o pravé makro, tak jsem byl strašně zvědavý jak si v "pseudomakro" režimu povede. Výsledky mě příjemně překvapily. Tahle bzučilka měla délku kolem 1 cm a je v kopru (to jako doslova, fakt sedí na zrajícím kopru).
Zkoušel jsem cvaknout i čmeláka, ale byl to nějaký workoholik. Ani na chvíli se nezastavil a málem mi zavařil autofokusový motorek. Na hmyz se dneska vůbec nemůžete spolehnout.

Prázdninová

Červen už skončil
(asi hodně pil)
už zase kvetou vlčí máky
a cesty z jara počatý
jsou konce sukní rozevlátých...

...a taky zítra začíná největší folkový festival "ZAHRADA 2008". Tak ať jsou ty prázdniny vydařené!