Zachycení pohybu 2

Navazuji na článek z 25. března. Zbývá mi ještě vymyslet (a zrealizovat) druhou fotografii na téma zachycení pohybu. Námět jsem vymyslel předevčírem. Pokusím se o detailní záběr na stánky knihy při rychlém listování. Použil jsem k tomu tlustou, barevnou encyklopedii. Včera jsem si vyhrál s různými úhly pohledu, kdy jsem měl knihu na barové stoličce, za ní černé pozadí a dobré přirozené světlo. Bohužel nemám šedé filtry, tak jsem nebyl schopen dosáhnout dostatečného času. Tak jsem musel zatáhnout žaluzie, čímž jsem ale zase zničil dobré světlo a nedařilo se mi mít část stránek ostré a dobře nasvícené. Taky jsem si prožil očistec s dvouvteřinovou samospouští (infra ovladač má vždycky když ho potřebujete vybitou baterii). Samospoušť me doslova stresovala. Zkuste si zmáčknout spoušť, oběhnout nohy stativu, uchopit motiv správným způsobem a dosáhnout té akorátní míry pohybu stránek přesně ve dvou vteřinách za vzteklého pípání foťáku! Pořídil jsem asi 40 fotek. Když jsem pak výsledky prohlížel v počítači říkal jsem si, že snad budu muset smontovat víc fotek dohromady, abych dosáhl svého záměru. Protože jsem se nedostal k počítači, odložil jsem to na další den.
Dneska jsem se rozhodl, že využiju zkušeností ze včerejška a zkusím udělat ještě pár fotek na zemi pod střešním oknem zataženým polopropustnou roletou. Začala se mi líbit varianta, kde je vidět (nebo aspoň tušit) prst, který se stránkami manipuluje. Pořídil jsem dalších 25 fotek. Nejlepší byla ta úplně poslední. Po drobné úpravě (mírný ořez, ztmavení a zvýšení kontrastu) jsem dospěl k tomuto výsledku. Jsem na něj docela hrdý. Fotka mi dala dost práce a myslím, že je i docela originální. Nedovedu si představit takové experimentování na analogový film. Teď můžu dát za pravdu i profesionálům, kteří tvrdí, že ateliérová fotka musí vzniknou napřed v hlavě a potom teprv v aparátu.

"Stránka za stránkou"

Z rodinného alba 1

Focení portrétů jsem nikdy moc nepreferoval. Po narození našeho syna jsem se v této disciplíně ale hodně procvičil a taky naučil. Konečně se taky prodlužuje den a svítí slunce, což přináší i lepší světelné podmínky pro tuto disciplínu. Hned jsem toho využil.

"Filip - 11 měsíců"
Chvíli jsem přemýšlel o nějaké "portrétové" úpravě, nějaké vyhlazení, změkčení, HDR.., ale nakonec jsem se rozhodl nechat v původní podobě. Možná se k úpravám této fotky ještě vrátím.

Zachycení pohybu 1

Nechal jsem se vyprovokovat soutěží vyhlášenou firmou Canon a to přesto, že nevěřím že bych mohl vyhrát a získat tak zrcadlovku. Ona totiž ani ta G9 za druhé místo není tak úplně k zahození:-). Pravděpodobně z toho ovšem bude jen takové fotografické cvičení a pár bodů za účast. Ale k věci. Soutěž je na 3 kola a v tom prvním je téma zachycení pohybu. Do každého kola se posílají dvě fotografie.
Dopředu mi bylo jasné, že nebudu mít dost času lovit nějaké motivy venku. Rozhodl jsem se proto vystačit si s domácím prostředím. Vždyť nějaké neokoukané téma tu najít musím, ne? Na nápad mě přivedly odpolední hrátky s Filipem. A protože s ním se fotit opravdu nedá, tak jsem musel čekat na večer až ho uložíme. Pak byly všechny hračky jenom moje a výsledek můžete posoudit sami. Bohužel jsem zase trochu narazil na problém zvýšeného šumu. Při takovémto umělém osvětlení to můj foťák líp nezvládá. Nicméně zde šum podle mne není až tak na škodu.

Fotka se jmenuje "Opilá tanečnice z dětského hřiště".

Pojď stoupat jak dým...

Dnes jsem se odhodlal zkusit večer pár fotek kouře. Je to sice dost profláknuté téma, ale je to docela zábava. Nakonec se mi povedlo i zvednout ženu od televize (stejně byla zvědavá, co v té kuchyni kutím) a udělat si z ní asistentku přes osvětlovací techniku (sestávající z jedné halogenové lampy). Výsledky nejsou špatné, je úžasné nacházet po zmrazení pohybu tvary, které normálně nemáte šanci vidět. Jediný technický problém byl v nutnosti použít vyšší citlivost (musí být totiž krátký čas). Fotíte-li kompaktem jako já, tak se prostě musíte smířit s šumem, který je při podobné scéně už dost rušivý i při ISO 200. Černé plochy by jistě šli odšumět sofwarově, ale u kouře tím riskujete ztrátu kontrastu, která by fotku zkazila, nebo nerovnoměrné zrnitosti, která by fotku zkazila taky. Já volím raději bezpracnou variantu s ponecháním šumu.

Mimochodem, použil jsem canabisovou vonnou tyčinku a focení mi přišlo velmi legrační.

Sněženky

Byl jsem přesvědčen, že při návratu do „Litovelského pomoraví“ už mi to s těmi sněženkami dneska musí vyjít. A nemýlil jsem se. S Filípkem na zádech jsme příjemně zabili dopoledne 10 kilometrovou vycházkou. Měl strašnou radost, že mi vidí přes rameno na displej foťáku (teda přinejmenším do doby než usnul). Jen doufám, že moje ramena se z toho rychle vzpamatují.


Přestože histogram ve fotoaparátu žádné přepaly nedetekoval (korigoval jsem na -2/3 EV), tak bohužel na květech většinou aspoň drobná vypálená oblast je. Nakonec jsem vybral jednoduchou kompozici a pokusil se v PS o takový „retro“ styl. Konverze do B&W, ztlumené střední tóny, přidání zrna a nakonec ještě stylový rámeček. Nakonec jsem s výsledkem docela spokojen.
Mějte se hezky.

Večer v Praze

Dnes jsem trávil bezprizorní večer v Praze. O programu jsem měl celkem jasno. Byl jsem ve FOTO-Škoda obhlídnout všechno to vybavení o kterém si občas s lehce nepřítomným pohledem počtu ve fotografických časopisech a webech. Ten obchod je prostě úžasný! A zrovna zde zástupci firmy SONY přestavovali nové modely zrcadlovek. Řeknu vám upřímně, že "alfa 300" je můj tajný tip. Já vím - všichni příznicvi Canonu a Nikonu teď obracejí oči v sloup, ale my - Minolťáci to vidíme jinak:-). Teď už jen zbývá našetřit pár desítek tisíc korun (ono to chce i slušnější objektiv) a prosadit si investici doma. Jo, tak mě napadá, že ještě nějaký čas vydržím se svým kompaktem. Vždyť přece na technice zas tolik nezáleží - když je dobrý fotograf:-).

Večer jsem potom navštívil výstavu fotek Jana Saudka. Byl to docela silný zážitek. Musel jsem si poupravit na pana Saudka názor. Smekám svůj pomyslný klobouk. Znovu se mi potrdilo, že přetisky fotek v časopisech se liší od originálu velmi dramaticky.




Výstavu vřele doporučuji. Mějte se hezky