Vědci z "University of Illinois" zveřejnili následující teorii vysvětlující slabé magnetické pole kolem planety Merkur: Jádro Merkuru je tekuté a obsahuje kromě železa taky velké množství síry. Na okraji jádra, kde je menší teplota, železo tuhne a odděluje se od síry za tvorby kulových vloček. Ty mají větší hustotu a pomalu tekutou sírou propadávají do nitra planety. Přitom vzniká proudění, které je vlastní příčinou magnetického pole planety.
Z profesního zájmu teď přemýšlím, jestli by za extrémních teplot a tlaků v jádru planety nedocházelo spíš k nějaké chemické reakci. Je ovšem krásné živit se vyslovováním hypotéz o dějích vzdálených, neovlivnitelných a neprozkoumatelných. Takovými vědeckými pracemi se nedá způsobit ani žádná škoda:-)
To mi připomíná, že v roce 1992 jsem na chemii síry a fosforu byl zkoušen v anorganické chemii a měl jsem to chvalitebně. Tehdy jsem se trochu zadrhnul na bezkyslíkatých sloučeninách fosforu. Naštěstí doplňková otázka byla průhledným chytákem, neboť pan profesor chtěl vědět kolik fosforu je ve fosgenu. Netušil, že jsem byl poměrně detailně obeznámen s technologií výroby v Semtíně, kde v trubkových reaktorech tento vysoce jedovatý plyn vyráběli.
Takže jen pro úplnost, chlorid karbonylu zvaný fosgen se vyrábí slučováním oxidu uhelnatého s chlorem a neobsahuje tudíž, navzdory svému triviálnímu názvu, žádný fosfor.
A když jsem se tak volnou asociací dostal od železa v jádře Merkuru ke své školní docházce, tak dnes jako další hodně volnou asociaci přidávám fotografii, kterou jsem pořídil k příležitosti svátku matek.
P. S. Prostě nerad kupuji kytky v den, kdy je "z povinnosti" kupují všichni ostatní a obchodníci šroubují ceny s vidinou rekordních zisků.
